Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na právě probíhajícím Maďarsko-českém podnikatelském fóru v budapešťském hotelu Sofitel upozornil, že pokud Maďarsko a Česká republika v horizontu tří až pěti let nebudou investovat do infrastruktury, do vyspělých technologií a k tomu odpovídajícímu vzdělávání, jejich přibližování k západním zemím zpomalí.

 „Oblast vyspělých technologií a umělé inteligence by měla být pro naše vlády klíčová. Maďarské i české ekonomice se daří, obě ale stojí na prahu určitého období. Zatímco v minulých letech obě země zažívaly solidní růst, pokud nyní nedokážeme investovat kromě infrastruktury do vyspělých technologií, které umožní posunout naše výrobky výše v globálním řetězci, potom jsme odsouzeni, abychom sice byli solidně fungujícími ekonomikami, ale naše přibližování k západním zemím se zpomalí. Důležitá přitom bude spolupráce V4,“ uvedl Dlouhý.

Zároveň zdůraznil, že obě země mají velmi dobrou základnu v oblasti vzdělanosti, nicméně stejně jako ČR tak i Maďarsko potřebují významným způsobem reformovat svůj vzdělávací systém, zejména kvůli potřebě ovládat nové technologie přinášející vyšší přidanou hodnotu. Státy musí investovat ale také do technického školství i řemesla, přičemž Maďarsko tak činí intenzivněji než ČR. „I tady budeme mít velký zájem spolupracovat s maďarskou stranou,“ dodal Dlouhý.

Šéf Komory zdůraznil také několik příkladů česko-maďarské obchodní spolupráce a ocenil česko-maďarskou spolupráci na úrovni hospodářských komor. Podnikatelského fóra se účastní 120 českých a maďarských podnikatelů a mimo jiné také ministr pro elektrárnu PAKS János Süli, prezident Maďarské průmyslové a obchodní komory Laszló Parragh, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Poté budou probíhat dvoustranná jednání firem.

 České firmy v Maďarsku ke konci roku 2017 utržily za zboží a služby celkem 18 miliard korun a vytvořily přidanou hodnotu za 2,5 miliardy korun. Od té doby na maďarský trh vstupuje čím dále více českým firem, především pak v oblasti internetového prodeje zboží. Vyplývá to z analýzy česko-maďarského obchodu, kterou vypracovala Hospodářská komora u příležitosti pracovní návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Maďarsku.

České a maďarské firmy spolupracují například na zakázkách v oblastech obranného průmyslu. Loni v březnu Česká zbrojovka podepsala se společností HM Arzenál Electromechanika Zrt smlouvu, na základě které Česká zbrojovka a.s. zajišťuje průběh transferu, know-how a personální podporu ke zbrojní výrobě ručních palných zbraní. Očekávaný minimální objem vyrobených zbraní v průběhu 10 let je až 200 000 kusů v hodnotě až 100 mil. EUR.

Díky této smlouvě zahájilo Maďarsko, po téměř 30 letech, vlastní výrobu ručních krátkých a dlouhých zbraní. V první etapě se v Maďarsku ruční zbraně jen montovaly a od roku 2019 se zahajuje domácí výroba.

Zájem na prohloubení česko-maďarské spolupráce v obranném průmyslu mají také premiéři obou zemí. V listopadu 2018 se na tom po jednání v Kramářově vile shodli premiér Andrej Babiš a maďarský předseda vlády Viktor Orbán. Maďarský ministerský předseda označil obranný průmysl za dynamicky se rozvíjející segment česko-maďarské spolupráce. Spolupráci v této oblasti mohou vytvořit jen země, mezi kterými je důvěra bezvýhradná, uvedl. Budapešť přitom už nakoupila česká vojenská letadla a má zájem o další obranné zakázky.

V Maďarsku dnes investuje řada českých významných firem. Například skupina Karlovarských minerálních vod je na maďarském trhu lídrem přírodních minerálních vod prostřednictvím společnosti Szentkirályi-Kékkúti Mineral Water Ltd. V Maďarsku také výrazně investuje, roce 2017 do stáčírny Kékkúti instalovala jednu z nejmodernějších technologií na míchání sirupů v Maďarsku v hodnotě zhruba 67 mil. korun, loni rozšířila výrobní kapacitu stáčírny Szentkirályi v celkové hodnotě asi 180 mil. korun.

Společnost Photon Energy Solutions HU Kft., která je dceřinou společností mezinárodní solární skupiny s českými kořeny Photon Energy, loni v říjnu oznámila zahájení stavby osmi fotovoltaických elektráren u města Tiszakécske, které leží asi 85 kilometrů od Budapešti. Náklady na výstavbu tohoto projektu budou činit přibližně 150 mil. korun.

Do roku 2030 mají být dostavěny také dva nové bloky elektrárny PAKS II. Mezinárodní tendry na jaderná zařízení jsou již vypisovány. Poptávány budou turbíny, generátory, čerpadla, kotle a další zařízení. Zde mají české firmy šanci uspět s ohledem nejen na jejich zkušenosti a znalosti ruských technologií. Část podnikatelské delegace Hospodářské komory se proto zítra do Pakse vypraví.

Ačkoliv je Maďarsko velmocí na výrobu dopravních prostředků, daří se zde i českým strojírenským firmám, které působí v oblasti výroby dopravních prostředků.

Například Škoda Electric loni na podzim uspěla ve výběrovém řízení na dodávku celkem 5 kloubových vozů s bateriovým pohonem pro maďarské město Szeged, za 5 trolejbusů by měl Szeged vynaložit 3,585.050 eur, tedy téměř 93 mil. Kč, tj. v přepočtu 18,5 mil. Kč za vůz. Do Maďarska bude mj. dodáno také celkem 21 trolejbusů Solaris Trollino s výzbrojí Škoda. Další trolejbusy jsou do Maďarska dodávány díky uplatnění opce.

Na maďarský trh také expandují české internetové obchody. E-comerce skýtá pro české firmy velké obchodní příležitosti. Zatímco v ČR působí zhruba 4 e-shopy na 1000 obyvatel, v Maďarsku to je šestkrát méně a nabízí tak ze zemí V4 největší příležitost pro expanzi českých firem.

Před třemi lety na maďarský trh vstoupil třeba e-shop Alza.cz, český internetový obchod s nábytkem a bytovými doplňky Bonami.cz vstoupil do Maďarska před rokem, působí zde i Mall.cz, od loňského podzimu používají maďarští zákazníci také vyhledávač nábytku Favi. Internetový obchod s potravinami Rohlík.cz Tomáše Čupra spustí v maďarské metropoli prodej letos na podzim.

Nedávno zde otevřela další pobočku firma AAA auto, působí zde mimo jiné firmy Alukov, Ravak, Renomia, Walmark i Zetor.

Maďarsko se zaměřuje hlavně na vývoz strojů a zařízení a dopravních prostředků. Největší podíl vývozů, více než čtvrtina, směřuje do Německa, do ČR míří přibližně 3,5 %. Maďarsko dováží díly a příslušenství k autům, motorová vozidla a stroje a zařízení. Zboží do Maďarska je dováženo především z Německa (27 %).

Dle obratu bylo Maďarsko v roce 2018 10. největším obchodním partnerem ČR. V roce 2018 české firmy vyvezly do Maďarska zboží za téměř 132 mld. Kč a dovezeno bylo zboží za 96 mld. korun. Bilance je tak pozitivní ve prospěch ČR, pozitivní bilanci si udržuje od roku 2002.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

TOP 10 artiklů, které vyvážíme do Maďarska (2018, tis. Kč)

 

TOP 10 artiklů, které dovážíme z Maďarska (2018, tis. Kč)

 

V ČR investují také maďarské firmy. S celkovou výší investic přes 15 mld. Kč je Maďarsko 15. největším investorem v ČR. Většina z maďarských investic směřovala do zpracovatelského průmyslu.

Maďaři mají v současnosti nejnižší zdanění právnických osob v Evropské unii – 9 % (v ČR 19 %, na Slovensku 21 %). Slovenské firmy se proto ve velkém stěhují do Maďarska (geografická i historická blízkost). Loni se do Maďarska přestěhovalo asi 600 slovenských firem a za první čtvrtletí letošního roku tak učinilo dalších 200 firem. Své sídlo přemístily do Maďarska především menší firmy zabývající se administrativní činností, reklamou, účetnictvím a stavebnictvím. Ostatně mj. také proto vládní Slovenská národní strana již navrhuje snížení daní na Slovensku ze současných 21 na 15 procent.