Poslanci schválili podnikateli dlouho očekávanou novelu zákona o pobytu cizinců, která výrazně zjednoduší administrativu spojenou s náborem pracovních sil z ciziny a omezí „predátorské“ praktiky některých firem. Dolní komora dnes normu schválila v senátní verzi. Klíčové body do novely zákona prosadila Hospodářská komora, která do ní promítla několikaleté zkušenosti českých podnikatelů se zaměstnáváním cizinců.

 Novela přinese několik změn. Pokud ji podepíše prezident republiky, držitelé zaměstnaneckých karet budou už od letošního července oprávněni přejít k jinému zaměstnavateli nejdříve až po šesti měsících.

„Důvodem, proč jsme zavedení šestiměsíční fixace u jednoho zaměstnavatele prosazovali, jsou „predátorské“ praktiky zejména polských náborářů, ale i některých českých pracovních agentur a kvaziagentur, které v ČR zneužívají administrativně náročnější proces získávání pracovních víz oproti Polsku,“ vysvětluje viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

Zaměstnávání cizinců znamená pro firmy velké finanční i personální nároky a nábor zpravidla trvá i více než půl roku. V minulosti se často stávalo, že uchazeči o zaměstnaneckou kartu po příjezdu do České republiky buď nastoupili rovnou k jiné firmě, nebo po několika dnech v zaměstnání přešli pod působnost pracovních agentur, které se v některých případech nezdráhaly zaměstnance nabídnout témuž zaměstnavateli za provizi.

Novela zavádí i institut mimořádného pracovního víza, který povede k personálnímu posílení vybraných odvětví např. při živelných katastrofách a jiných mimořádných událostech. Vláda tak bude nově moci na omezenou dobu (maximálně na jeden rok) zajistit požadovaný počet pracovníků ze zahraničí. Tento institut by mohl být následně použit například při odstraňování následků kůrovcové kalamity a dalších nenadálých situacích.

Pro podnikatele je přijetí novely další dobrou zprávou poté, co Hospodářská komora s vládou začátkem června dojednala navýšení kvót pro přijímání zaměstnanců v Režimu Ukrajina na 40 tisíc ročně. Navýšení kvót si vyžádá náklady státu ve výši 100 milionů korun ročně, přičemž podle propočtů Hospodářské komory se díky daním a odvodům 40 tisíc pracovníků z Ukrajiny zvýší příjmy státního rozpočtu nejméně stonásobně – tedy o 10 miliard korun ročně.