Podle mínění více než 75 procent firem by podnikatelé měli veřejnosti v zásadě zpřístupňovat účetní informace o svém hospodaření. Většina z nich ale má kvůli zkušenostem nebo obavám ze zneužití finančních informací o kondici podniku konkurencí k rozsahu takto volně přístupných informací v obchodním rejstříku výhrady. Vyplývá to z nového šetření Hospodářské komory mezi jejími členy.

Drtivá většina firem totiž v šetření uvedla, že zveřejnění celé účetní závěrky vedlo v důsledku k problémům v jejich podnikání, třeba že firma samotná čelila agresi konkurence, anebo že mají věrohodné informace o tom, že zveřejnění výsledků poškodilo jinou firmu z jejich okolí, popř. připouštějí, že podobné problémy v praxi nastávají.

V šetření, do kterého se zapojilo 476 respondentů z řad mikrofirem, malých, středních i velkých podniků napříč obory a regiony, většina respondentů (84 %) také uvedla, že finanční informace o firmách ve sbírce listin obchodních soudů sama sleduje. Třetina účastníků ankety se ale setkala s tím, že hledané údaje v obchodním rejstříku nenalezla, popřípadě čtvrtina nalezla jen zastaralé nebo nečitelné informace.

Téměř polovina všech firem se také domnívá, že by každá firma měla být operativně informována, kdo si ji lustroval.

Hospodářská komora v souvislosti s novelou zákona o obchodních korporacích z dílny ministerstva spravedlnosti, kterou v červnu projednala vláda a v souvislosti s níž stát vedle vyčištění rejstříku doufá i ve zlepšení disciplíny firem při zakládání účetních dokumentů do sbírky listin obchodního rejstříku, u vybraných soudů a ministerstev zjišťovala, zda je důvod pro to, aby stát vůči firmám přitvrzoval. Podle novely by totiž firma, která opakovaně nedodá účetní závěrku, mohla být zrušena bez likvidace.

Hospodářskou komoru zajímalo, nakolik stát využívá současnou právní úpravu a kolik pokut bylo podnikatelům za nesplnění povinnosti zakládat listiny do obchodního rejstříku dosud uloženo.  Na základě došlých odpovědí vše ale nasvědčuje tomu, že stát si neprovedl ani analýzu stávajících pokut. Je proto zarážející, že receptem na řešení problému není důsledné uplatňování stávajících zákonných možností, ale líbivé zvyšování sankcí, aby to u veřejnosti vyvolalo pocit, že stát nalezl řešení. A to přesto, že Hospodářská komora nezpochybňuje smysluplnost samotného vyčištění obchodního rejstříku.

Zmíněná anketa mezi podnikateli v podstatě ukázala, že stávající pokuty není potřeba třeba zásadním způsobem měnit, zejména přihlédne-li se k faktu, že pětina podnikatelů považuje současné sankce za přiměřené a zhruba stejně velké skupiny podnikatelů buď za příliš přísné (celkem 42 % firem), nebo naopak příliš benevolentní (38 %).

V této souvislosti Hospodářská komora ministerstvům a jiným ústředním orgánům státní správy doporučila, aby provedly revizi povinností, které podnikatelům stát ukládá, aby zjistily, zda takové údaje vůbec potřebují. Příkladem je otázka, zda sám stát plošně k něčemu potřebuje tak citlivé dokumenty, jako jsou třeba detailní výroční zprávy a úplné účetní závěrky podniků, a zda je schopen s nimi efektivně pracovat.